úterý 12. srpna 2014

Neštěstí ve štěstí

.... Tak jsem se zase par měsíců nedokopala napsat ani radek o tom, co vsechno se změnilo. Není to tím, ze bych neměla čas, spis naopak... Cele dny ležím s depresema v posteli a mam vetřelce v břiše ! Ok, pojďme si tedy shrnout, co pěkného a ne pěkného me v Anglii potkalo.
 V květnu jsem úspěšně absolvovala pohovor do soukromé nemocnice na pozici zdravotnického asistenta. Jo, prace snu v Anglii! Tak jsem na sebe byla pyšná, ze jsem se konečně pohnula nejakym směrem a nejsem jen levna pracovní sila jako většina nǎsincu.
 První tyden byl docela hekticky. Byla jsem celkem zmatená, asi snad ze všeho. Nemocnice jak bludiste, jména všech lidi okolo celkem nezapamatovatelne a to radši ani nemluvím o mých rasistických anglických kolegynkach, ktere mi jasne dávaly na jevo, ze stredoevropanka není vítána. Tak jsem chodila s brekem domu, ze radši budu delnikem za minimalni mzdu, než byt v tom domě hrůzy. Ale můj muž, ze ne, ze to musím vydržet, ze to bude dobrý.... Znáte to, chlap vás proste nepochopí a chce pro vás udelat to nejlepší, ale když on sám je Angličan, tak to je těžko. Myslel si, ze to je jenom v my hlavě, ze me nikdo nemá rad.
 Asi po třech týdnech mi začalo byt špatně, přestala jsem jist, břicho nafoukly jak balon, zvýšené teploty a pozdeji i zvracení a zácpa. V duchu jsem si říkala, ze je to určitě psychické a mela jsem šílenou radost, ze nemusím jít do prace ( pozn. za celou dobu tady jsem nemarodila ) a valila jsem rychle k doktorovi. Tam nevěděli co semnou. Všechny výsledky negativni. Tak ne asi :) No... Nechali me par dni doma, ja samozřejmě obrovská radost, ale kupodivu se můj stav nelepsil. To uz mi bylo fakt divny, tak jsem jeden večer musela na pohotovost. Nechali si me přes noc na lůžku a ve čtyři hodiny rano na ultrazvuku v děloze osmitydenni zárodek s bijícím srdickem!!!!
 To víte, velká radost a velký prekvapko, zvlášť, když vám asi tak šest let vtloukali do hlavy, ze jste neplodna. Jenomže ne vsechno hezky ma i hezky konec. V práci jsem musela oznámit, ze jsem těhotná, kvůli zvedání těžkých lidi z posteli a kvůli dalším vecem. A tím jsem skončila!!!!! Sice jsem stále zaměstnana, ale uz mi nikdo nezavolal ohledně smen.
 Na jednu stranu jsem rada, ze jsem z pekla pryč, ale na druhou, situace bez prace přináší mnoho komplikaci. Dnešním dnem si užívám 18. Tydne tehu .... Cele dny se válím doma a nic nedělám, našla jsem si jen tři hodiny tydne úklid na staré farmě u moc hodných lidi. Můj drahy maka jak
mezek, aby jsme to zvládli a ja sama - bez nej, bez kamosek - kynu v malým bytě na předměstí Bristolu.



Žádné komentáře:

Okomentovat