sobota 10. května 2014

Na čaj do Walesu

Čauky mňauky !

  Tak co, jak užíváte květnové dny? Británie je celkem slunecna a začíná byt poradně parno. Vcera jsem byla ve Walesu. To byla pohoda! Nemam to moc daleko, asi pul hodinky autem, tak jsem si řekla, ze si naberu casaky a mou novou knihu THE SHOCK OF THE FALL a stavím se do chráněné přírodní rezervace na čaj :)) 
 Jo, to víte je to krásná země. Všude pasoucí se krávy a ovce, který na zavolání přijdou a nechaj se hladit hodiny, obrovské zelené a rozkvetle louky,  desítky starých farem, pobřeží, klid, no proste absolutní relax. Pro takovéto chvíle bych zabíjela. 






  V rezervaci jsem byla snad jediná mladá osoba... Šrotovalo mi v hlavě, jestli jsem úplně jebnuta, či co.  To  jakoze tady nikdo mlady nemá rad přírodu? Nebo snad jen zájezd důchodců ? Asi po pul hodině chození a hledání orchidejove louky ( přičemž jsem žádnou orchidej nenašla ), jsem to vzdala a šla si dat do kavárny anglickej čaj, koláč a nakonec domácí zmrzlinu z nedaleké farmy. A v kavárně zase samej důchodce !!!! Kavárna jinak úplně super.... Uprostred jakéhosi jezírka, všude rakos, různé druhy kachen a ptáku.... No nic, rozhodla jsem se pokračovat v kraso jízdě. 
  Po mých toulkach v parku o rozloze asi 10 x 6 kilometru jsem začala potkávat skupinky lidi, řekla bych neco jako typ "NATIONAL GEOGRAPHIC" oblečených v ryze přírodních barvách s kloboukama na hlavě a obrovskýma fotakama  a dalekohledama pozorujice ptactvo a nevím co vsechno. Chápeš, ja na sobě bílé triko s květinami, džínové šortky a airmaxy, místo fotaku můj zastaralej iPhone...  Tak a je to jasny, jsem magor a jsem hlavne asi uz stará, ze lozim po takovejhle vyletech a nesedím v zaprasenym baru s jukeboxem, kde si pustis song od Lady Gaga za pět kaček desetkrát za večer, s pivem a canabisem a s bandou ozralejch kamosu, tak jako kdysi za mlada o weekendech v Česku.
  Řekla jsem si, ze radši půjdu..... Nejsem nějak ve své kůži. Na poslední chvíli jsem ještě potkala nějaké dva starší pány, biology, kteří nahaneli kukačky. Jsem člověk přátelsky a mírumilovny a dala jsem se s nimi do reci. Zeptala jsem se, jestli neco v těch korunách stromu vidí a oni řekli, ze jo ať se jdu podívat na fotky a ať jsem chvilku potichu, ze je tam kukacka. Začali dělat takové ty kukaččí zvuky pomoci rukou - úplně profesionálně teda :D a kukacka vyletla, protože si myslela, ze je tam někde druha. Jakoze sranda docela. 
  Tak dobrý, nechala jsem se trochu unést. Hezky den přeju a jeďte do Walesu, stojí to za to :)

Žádné komentáře:

Okomentovat